2. neděle adventní A - A co On?

28.10.2017 14:40

"Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" (Mt 3,3b) A je to tady, jen mám tak trochu pocit, že většinou tak nějak po prvním slovu výzvy evangelisty (citujícího proroka Izaiáše) vrhneme na přípravy a ani si ji nestačíme celou doposlechnout. Nebo si ji spíš doslova necháme projít (prolítnout) hlavou - jedním uchem tam a druhým ve.

V člověku jakoby příkaz k přípravě vyvolal absolutní šílenství k výkonu. Po každém chce ta příprava něco jiného. Někdo musí obstarat vánoční stromeček, jiný napéct vánoční cukroví, další dokonale uklidit... Pak jsou Ti, kteří to vzali z druhého konce a ponořují se do "doporučené" adventní četby, hodiny se modlí, účastní se duchovních obnov a cvičení... Jsem toho názoru, že ve všech těchto postojích i v mnohých dalších, jde jen o jedno - o osobní výkon, aby vše bylo podle našich představ. Takový postoj nám může přinést buď zklamání z toho, že přípravy naše představy nenaplnily nebo v opačném případě pocit vítězství, že jsme s vypětím všech svých sil všechno dokázali a jsme teď spokojení sami se sebou. Kvůli komu to všechno vlastně děláme?

A co On? Výzva evangelisty směřuje sice k nám, ale naše aktivita má směřovat k Pánu. Co vlastně čekáme od našich adventních aktivit? Neměli bychom čekat odpověď od Boha? Není to moc troufalé nebo dokonce nebezpečné? Izrael očekával odpověď od Boha a dostal Ježíše. Co očekáváme my? Jakou odpověď dostaneme? "Výhonek z pahýlu" (Iz 11,1) je zázrak, uvedení mrtvého k životu. Co v nás má Bůh oživit? Kam má zasáhnout? Pustíme ho k aktivitě a necháme ho jednat? Necháme ho "svěřit královskému synu svou pravomoc" (srov. Žl 72,1), aby mohla být nastolena jeho vláda v našem životě? Přesně tak, jak se každý den modlíme: "Přijď království tvé. Buď vůle tvá." (Mt 6,10)

Máme jeden jediný problém, často to, co říkáme, nemyslíme vážně. Ale Hospodin to, co řekl, vážně myslí. A abychom v něho neztratili naději, tak nechal své jediné slovo vepsat do tisíců slov Písma. (srov. Řím 15,4). Proto přestaňme s horečnými přípravami na všech frontách a vyšleme jediný vzkaz Bohu: "Připravil jsem Ti cestu, jak už toužím, abys vešel a naplnilo se na mně vše, co slibuješ a ukazuješ mi. Přijď a neprodlévej! Čekám..." Nebuďme potom překvapeni, že se jeho slova skutečně vyplní.