6. neděle v mezidobí A

11.02.2017 22:19

6. neděle v mezidobí A

1. čtení - Sir 15,16-21
Mezizpěv - Žl 119,1-2.4-5.17-18.33-34

2. čtení - 1 Kor 2,6-10
Evangelium - Mt 5,17-37

Jde nám mráz po zádech, když nám někdo zvýší laťku, chce po nás víc, je na nás náročnější. Jde nám mráz po zádech, ale ne z té náročnosti, ale z toho, že to nezvládneme, že propadneme, že budeme méně. Je to pocit - možná komplex - méněcennosti, který nás paralyzuje. To je stav, do kterého se dostáváme sami. A přitom se to zdá tak prosté. "Vyber si! Oheň nebo vodu, život nebo smrt! Je v tvé moci zůstat věrný." Je to tak jednoduché a já jsem tak neschopný to dodržet. Proč? Proč neustále padám? Proč jsem tím, který to nedokáže? A já ležím v prachu své životní cesty. A do toho ještě ten Ježíš. Pravidla přitvrdí a co já s tím teď, na zemi v prachu, vysílen, zostuzen, propadlík? Do této situace jsem dostal sám sebe. Sám si myslím, že je to bezvýchodné. Mám strach z trestu. A paradoxně tak trestám sám sebe.

Text evangelia zpřísňuje: "Slyšeli jste ... a já vám říkám." Nelze se však poddat pocitu méněcennosti a strachu z trestu. To není Božím záměrem. Božím záměrem je naše směřování k dokonalosti. Kdybychom dočetli celou kapitolu, tak najdeme slova: "Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec v nebesích." Tedy ne strach z toho, že neobstojíme nebo ponížení naší osobnosti. 

Je důležité vidět chyby, je důležité citlivě rozpoznávat dobro a zlo. A v návaznosti na to je důležité se podle toho poznání zařídit dle svých možností a schopností. A také je důležité počítat s tím, že budeme propadat zas a znova, každé ráno, každý okamžik našeho života. Jen je důležité znovu vstát a jít, protože Bůh chce naši dokonalost.

Ježíš zvedá nároky na nás proto, abychom se plně spolehli na něho, abychom konečně pochopili, že rozuzlení nenalezneme bez něj, že se nemůžeme spoléhat jen sami na sebe. My nejseme ti, kdo budou trestat - sebe či jiné - ale ti, kdo budou milovat Ježíše nade vše. My nejsme ti, kdo se vlastními silami zvednou z prachu. My nejsme ti, kteří všechno zvládnou sami. Pokud se plně spolehneme na Ježíše, tedy ho přijmeme jako svého osobního spasitele, tak žádná laťka pro nás nebude nepřekonatelná, žádné přikázání nesplnitelné a žádné zvednutí těžké.

Modlím se za náš život, za všechno, co prožíváme, za každou chvíli kdy padáme.
Do všeho zvu Tebe, Bratře a Pane,
prosím Tě o sílu pro každého z nás,
prosím Tě o trpělivost přijímat chyby v našem životě jako naši životní cestu,
prosím Tě o světlo do našich životů, abychom poznali oheň od vody, smrt od života,
prosím Tě, abys mezi námi působil
a my se na Tebe plně spolehneme ve všem.
Odevzdávám do Tvé dlaně srdce každého z nás.
Amen.