Nový rok

06.01.2017 23:20

Oktáv Narození Páně – Matky Boží Panny Marie – 1. ledna

1. čtení - Nm 6,22-27
Mezizpěv - Žl 67,2-3.5.6+8
2. čtení - Gal 4,4-7
Evangelium - Lk 2,16-21

Vidět Hospodinovu tvář. Velice silné vyjádření, které v biblické mluvě znamená zakoušet Hospodinovu přízeň a přijímat jeho požehnání. Straozákonní lid Izraele měl zakázáno představovat Hospodinovu tvář podobnou lidské tváři. Bylo jim jasné, že není možné, aby lidské oči fyzicky uzřely tvář Hospodina zástupů. I my dnes víme víme, že věčný a všemohoucí Bůh nemá tvář, která by se ukrývala kdesi v slunečné záři či v husté oblačné mlze. Avšak právě dnes, kdy v prvním čtení slyšíme starobylé požehnání a prosbu o to, aby nám Hospodin ukázal svou jasnou tvář, vyznáváme víru, že náš Bůh není vzdáleným Bohem bez tváře, nýbrž Bohem blízkým, Bohem s konkrétní tváří, kterou je možné poznávat a milovat.

Duch Hospodinův, který biblickým autorům vnukl slova o Hospodinově tváři, totiž způsobil, že věčný a neviditelný Bůh přijal viditelné tělo v lůně lidské Matky. Právě náruč lidské Matky a jesle na kraji Betléma jsou místem, kde nám Bůh ukazuje svou jasnou tvář. Jeho tvář je tváří Betlémského Dítěte. Pouze skrze Ježíšovu tvář se nám dostává plnosti Božího požehnání a pouze ve světle jeho tváře jsme schopni i v lidských tvářích rozeznávat rysy tváře Stvořitele.

Ale není to jen o tom, že vidíme Neviditelného a zakoušíme přítomnost toho, který nás přesahuje. My dokonce můžeme znát jeho jméno. Pro starozákonní lid Izraele je to to velká pocta. Roky nesměli jméno Hospodina vyslovit a to dokonce ani při čtení s posvátných svitků, v tu chvíli jeho jméno vynechávali. Věděli, že Hospodin je ten, který je, že je bytí samo, původce všeho života, ale jméno vyslovit nesměli.

A najednou je dítěti dáno jméno Ježíš – Bůh zachraňuje. Skrze Ježíšovu tvář se nám s Božím požehnáním také dostává možnost, vidět všechno v pravém světle a pod skutečnou identitou. Již nemusí nic zůstat skryté, všechno je věcí veřejně přístupnou, vše je konkrétně pojmenované. Není nutné se schovávat, není nutné ukrývat to, co je v nás. Můžeme všechno skrze Hospodinovu tvář, můžeme vše s jeho požehnáním, můžeme býti skutečně na plno lidmi, stvořenými k jeho obrazu. Už víme, jak se jmenuje, už víme, kým je, už známe sami sebe.

Inspirace: Paulínky